Day: Červen 28, 2022

V Kulturním informačním centru Gospić, 27. Červen 2022. godine, proběhl třetí strukturovaný dialog The Veterans Thematic Network, na téma „Komunikace veteránů s rozhodovacími orgány v Chorvatské republice – příklady dobré praxe z USA“. Strukturované dialogy jsou vedeny v rámci projektu Analýza sociálních faktorů ovlivňujících kvalitu života populace veteránů – pokyny pro budoucnost, financované z Evropského sociálního fondu, a držitelem je Asociace sdružení veteránů chorvatské gardy. Veteráni jsou zařazeni do tematické sítě 13 organizace občanské společnosti, hlavně spolek veteránů z Vlastivědné války, spolu se sedmi nově přijatými členy a Univerzitou v Zadaru a Institutem sociálních věd Ivo Pilara. Účelem strukturovaného dialogu je představit pokyny pro zlepšení kvality života populace veteránů, vytvořené na základě průzkumů veřejného mínění a vědeckých výzkumů. Po uvítacích slovech předsedy sdružení válečných veteránů 9. gbr. Vukov Antonija Šebalj a prezident Asociace svazů veteránů chorvatských gard Željko Dragašević, obecné informace o projektu a jeho realizaci představila jeho projektová manažerka Ida Maček. Cílem projektu je zvýšit kvalitu života chorvatských veteránů a obětí domácí války, a výsledky šesti vědeckých studií, šest průzkumů veřejného mínění a několik vědeckých a odborných článků bude vodítkem pro rozvoj veřejných politik, které budou předloženy kompetentním institucím v rámci strukturovaných dialogů a analyzovány v kontextu sociálního dopadu. Lara Buljan Gudelj představila výsledky průzkumu veřejného mínění a podělila se o zkušenosti z Velké Británie, ve kterém se snaží nejen pomáhat veteránům, ale maximalizovat a využít jejich potenciál k pomoci společnosti. Britové si svých válečných veteránů váží, chápat rozmanitost svých zkušeností a podporovat jejich zaměstnání a pokračující kariéru v občanské společnosti. Jejich příklad je průvodcem i pro Chorvatsko, upozornil Buljan Gudelj. Dr.. sc. Igor Mikloušić ze Institutu společenských věd Ivo Pilara představil výsledky vědeckého výzkumu „Koheze mezi veterány a efektivita komunikace s rozhodovateli“..
– Soudržnost mezi veterány může být tak velká, že někteří z nich se cítí blíže ke svým kamarádům než ke svým rodinným příslušníkům.. Válečné zkušenosti a specifika životní historie z nich dělají jedinečnou skupinu z hlediska vzájemného propojení v rámci samotné populace, na druhé straně existuje trend stigmatizace a marginalizace ze strany části populace, která nemá stejné nebo podobné válečné zkušenosti. Prostřednictvím rozhovoru s veterány se ukázalo, že existují problémy s komunikací s jednotlivci nebo některými veřejnými službami, a pokud je nastolena důvěra, pak můžete vidět, jak i poté 30 letech neztratil smysl pro odpovědnost vůči obci, řekl Mikloušić.
Prof. dr. sc. Zlatko Begonja z univerzity v Zadaru porovnal americké a chorvatské válečné veterány, mezi nimiž je největší rozdíl v tom, že se chorvatští veteráni většinou účastnili obranné osvobozovací války, zatímco američtí veteráni se jako vojáci podíleli na „šíření demokracie“ po celém světě. Navzdory, vlastenectví amerických veteránů není zpochybňováno občany ani vládou, ať už je v té době demokratka nebo republikánka. V Chorvatsku jsou spory většinou ideologického charakteru, protože mnoho struktur Jugoslávie nelitovalo, a tak se distancovaly od veteránů, kteří jsou nejvíce zodpovědní za chorvatskou nezávislost, podotkla Begonja. Prefekt Lika-Senj Ernest Petry poděkoval organizátorům za to, že přijeli do oblasti bývalého bojiště Lika, kde se bránilo Chorvatsko. Místní vláda dělá vše pro to, aby veteráni měli důstojné místo, kde mohou vzdát úctu svým padlým kamarádům, a je dbáno i na jejich fungování v běžném životě. Antun Berljak, člen Sdružení speciálních policejních jednotek Roda Varaždin, která již řadu let aktivně propaguje veteránskou komunitu a všechny její pozitivní stránky, řekl, že na jeho příkladu může říci, že se veteránská sdružení nikdy nesetkala se zavřenými dveřmi a že veteráni by se měli aktivizovat a vytvářet projekty, které zlepší kvalitu života. Strukturovaný dialog v Gospić byl třetí v řadě, po těch strávených ve Vinkovcích a Zadaru, a do konce projektu se bude konat ve Varaždinu, Záhřebu a Splitu. Probíraná témata jsou komunikace veteránů s rozhodovacími orgány v Chorvatské republice, pracovní (to je)činnost veteránů a zapojení do sociálního podnikání, veřejné mínění a zdravotní péče o veterány v Chorvatské republice.

„Válečná turistika v Chorvatské republice – potenciál pro zlepšení nabídky a možnosti zaměstnávání veteránů“ je název strukturovaného dialogu, který je součástí projektu „Analýza sociálních faktorů ovlivňujících kvalitu života veteránské populace – pokyny do budoucna" 18. Květen 2022. který se konal na univerzitě v Zadaru.   Účastníky přivítal rektor Zadarské univerzity prof. dr. sc. Dijana Vican řekla, že veteráni se vyznamenali ve válce o vlast, a nyní je nová doba, ve které je jejich integrita zachována zaměstnáním, podnikání a tvůrčí přínos.
– Vojenské obyvatelstvo je zatíženo četnými problémy, především ideologické předsudky o údajně nezasloužených privilegiích. Tento projekt by měl vést k tomu, že veteráni budou nezpochybnitelnou součástí chorvatské společnosti, upozornil zástupce Zadarské univerzity v projektu doc. profesor. dr . sc. Zlatko Begonja.
Předsedkyně Asociace turistických průvodců Chorvatska Kristina Nuić Prka upozornila, jak 100% zeptal se zahraničních hostů, co se stalo ve Vlastivědné válce, a představil úspěšnou turistickou nabídku vojenské turistiky ve světě jako potvrzený potenciál pro rozvoj této formy výběrové turistiky. Majitel cestovní kanceláře "I Travel" a průvodce Ivica Škriljevečki představili "Zadar War Tour". Začátek trasy je ve městě, ve kterém jsou viditelné škody z války o vlast, ale na některých místech římské a benátské hradby dohromady, a pozdně antické a středověké zdi, což vypovídá o tom, že se Zadar v průběhu své historie vždy musel bránit. Pokračuje směrem k bunkru u Vidikovace, odkud je výhled na celé město, a pak směrem na Zemunik, vrch Križ, ze kterého byl ostřelován Zadar, Na Dračevac s tankem, který byl na tom místě zastaven... Podle zájmu, výlet lze prodloužit do Škabrnja, Maslenický most, Zrmanja, bývalá základna v Šepurine, což je velký nevyužitý potenciál. Zoran Maras, čestný prezident Asociace speciálních policistů z Vlastivědné války Chorvatské republiky, analyzoval válečnou turistiku v Chorvatské republice se zvláštním odkazem na Velebit, a představil myšlenku ubytování v přední linii bývalého bojiště, což by zároveň mohly být body pro týmy HGSS při záchranných akcích. Rozvojem válečné turistiky, Upozornila Ivana Maslov, koordinátorka vývoje směrnic, turistická nabídka je stále silnější, má pozitivní dopad na ekonomiku, psychosociální pohodu veteránů a jejich rodinných příslušníků tím, že je zapojíme do plánování a realizace aktivit válečné turistiky. Také, pozitivní obraz války o vlast je zachován, informuje veřejnost o důležitých historických událostech, jejich příčiny a následky.
– Obsah by měl být pro turisty atraktivní, s atraktivním a interaktivním obsahem, autentické zážitky účastníků, vyprávění příběhů, pomocí technologických pomůcek. Veterány je třeba zapojit již do plánování a tvorby nabídky válečné turistiky, aby do celého příběhu vnesly autentické zkušenosti a poznatky o Vlastivědné válce., vojenské operace a klíčové válečné události. Válečné příběhy a svědectví veteránů vnášejí do obsahu válečné turistiky vzdělávací a emocionální složku, a to je přesně to, co dnešní turistický spotřebitel hledá, upozornil Maslov. Po prezentaci, současnost, dárek,  mezi nimiž byli zástupci ministerstva chorvatských veteránů, Město Zadar, Zadarská župa, Regionální úřad Chorvatské služby zaměstnanosti Zadar a Turistické sdružení města Zadaru, prostřednictvím diskuse předložil konstruktivní návrhy pro rozvoj projektu.
– Jsem přesvědčen, že strategické dokumenty, které z tohoto projektu vzejdou, a pak, věřím, být přijaty tvůrci politik a implementovány do stávající legislativy a strategických cílů ,  významně přispívají ke zlepšení kvality života veteránské populace v chorvatské společnosti - což je také strategický cíl tohoto projektu, upozornila projektová manažerka Ida Maček.